Nová strojírenská směrnice vstoupí v platnost co nevidět, jaké přinese změny?

Připravovaná evropská strojírenská směrnice přinese výrobcům nové povinnosti při uvádění strojů do provozu, zpřísní se také postup jejich certifikace.
Platná směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES byla zveřejněna v roce 2006 a je závazně platná od 29. prosince 2009.
Harmonizovaná směrnice o strojních zařízeních vstoupí v platnost pravděpodobně začátkem roku 2022.

Jaké základní změny nás čekají?

- bude rozšířen seznam strojů podléhajících povinné kontrole, zde nebude možnost provádět změny řízení o hodnocení shody pouze ve vlastní režii, pokud jsou použity         harmonizované normy

- stanoví se pojem podstatná změna stroje

- přísnější požadavky budou vyžadovány i pro software, který zajišťuje bezpečnost provozu

- některé změny na strojních zařízeních bude muset schvalovat pouze notifikovaná osoba 

- návod k obsluze v digitální podobě

Týdeník EKONOM vyzpovídal našeho obchodního ředitele - Eduarda Pidru, aby o základních změnách pohovořil:

Co a od kdy konkrétně uloží firmám nová strojírenská směrnice?

Nová strojírenská směrnice a její aktuální podoba je stále v procesu nezveřejněného dokumentu, ke kterému se dostanou jen ti, kteří se na ní podílí a okruh odborné veřejnosti, kteří ji připomínkují. Každopádně, jak se tak stává, části i tohoto interního dokumentu se již dostaly „ven“ a proto přesné znění v celém rozsahu ještě není veřejně známé. Vzhledem k tomu, že se ale pohybujeme v oblasti „odborné veřejnosti“ a uniklé informace aktivně vyhledáváme, spousty klíčových otázek se nám již povedlo dohledat.  

  

O jaké druhy strojů půjde?

Strojírenská směrnice je základním dokumentem k určení, co je za strojní zařízení považováno, jak jej identifikovat a udává základní informace o tom, co musí strojní zařízení splňovat. Její nové znění tedy bude mít dopad na všechny, kdo se stroji pracují, či je přímo vyrábí. Jedná se tedy o všechny stroje a strojní zařízení, kdy budou někteří novou verzí ovlivněni málo, někteří budou ovlivněni výrazně. 

Co konkrétně firmy budou muset dělat jinak?

Klíčová změna je v pohledu na bezpečnost strojních zařízení a jejich identifikaci. 

Velice diskutovanou problematikou je současná příloha 4 (budoucí příloha 1) strojírenské směrnice, která uvádí stroje a zařízení se zvýšeným rizikem. S tím ale souvisí v budoucí verzi způsob, jak se na daný stroj prohlašuje shoda, tedy jak spousta zákazníků říká „vydává CE“. V současné době může na jakýkoliv stroj vydat sám výrobce ono ES prohlášení o shodě, na některé stroje a postupy jednodušeji, na některé složitěji, ale může to provést sám. Od doby platnosti a závaznosti nové strojírenské směrnice na některé stroje bude zapotřebí tzv. notifikovaných osob (prakticky vždy právnická osoba s vysokou kvalifikací, ale ne vždy se 100 % zaručenou kvalitou). Zodpovědnost ale bude nadále na výrobci zařízení, takže i když notifikované osoba udělá chybu, následky půjdou za výrobcem. Dále seznam zařízení již nebude daný napevno, ale bude se měnit. Tedy když se stane nadlimitní množství úrazů, například i smrtelných, budou zařazeny na tento seznam a všichni tedy budou muset využívat notifikovaných osob, ať staví kvalitní stroje, nebo ať staví stroje, co ubližují lidem. Vezměte si poslední reálný příklad balících strojů, kde kvůli velikému množství úrazů v Evropě byly upravovány normy. Kdyby už platila nová strojírenská směrnice, všichni výrobci jakéhokoliv balícího stroje budou muset řešit svoje výrobky přes notifikované osoby. Vezměte si, kolik je balících strojů, každý, kdo něco vyrábí nějaký má… Když se podíváte na seznam notifikovaných osob v rámci EU, obávám se, že certifikovat jakýkoliv stroj by trvalo roky. A zde se dostáváme opět k používaným strojům. Definice je napsána tak nešťastně, nebo možná šťastně, že jakýkoliv zásah do softwaru stroje bude znamenat stejné požadavky jako kdyby byl stavěn nový stroj, což bude mít za následek další zátěž na notifikované osoby… Z mého pohledu toto řešení je velice nešťastné a bude mít za následek snahu, jakkoliv tuto legislativu obejít, což bude vést k tomu, že stroje budou méně bezpečné než dříve. 

 
Jak nová strojírenská směrnice zatíží tuzemské společnosti?

Zatím nemám informace o cenové nákladnosti případné nutnosti validace stroje notifikovanou osobou. To se bude zcela jistě odvíjet od náročnosti, velikosti a stavu zařízení.
Problém ani není v tom, že by toto nařízení ploště zvýšilo administrativní náročnost (i když rozhodně zvýší). Problém vidím v tom, že firmy, které doposud nedodržovali aktuálně platnou legislativu ji nebudou dodržovat ani nadále. A těm, kdo se snaží ji plnit již dnes bude naloženo další břemeno jak administrativní, tak finanční. Z mého pohledu tedy nová legislativa nevyřeší problém, který mě, jako majitele firmy zabývající se bezpečnostní strojních zařízení trápí zcela nejvíce. Jak přimět firmy, které již dnes tuto oblast ignorují a věří, že jich se to netýká, začali plnit alespoň minimální požadavky pro provoz technických zařízení. 

A řešení? ANO, řešení tu je a je celkem jednoduché: při pohledu na následky hrozící za nesplnění legislativních podmínek se dozvíme, že maximální pokuta je možná uložit do 2.000.000€.  
Jaká je ale standardně využívaná sazba? Jsou to jednotky, desítky a výjimečně stovky tisíc korun.  
Vzhledem k nákladnosti investic pro bezpečné používání zařízení je to mnohdy srovnatelná, nebo vyšší suma. Pokud by se ale využívaly pokuty v plném, nebo alespoň širším rozsahu, bylo by i ekonomicky výhodnější mít vše v pořádku, nebo alespoň pracovat intenzivně na nápravě. 

A jak se rozhodovat komu dát vysokou pokutu a komu ne? To je také celkem jednoduché. Každý, kdo se v průmyslu pohybuje dokáže na první pohled při vstupu do výrobní haly identifikovat, jak k této otázce management, či majitel přistupuje. Na první pohled je poznat, zda má zaměstnavatel zájem na bezpečné práci svých zaměstnanců, či jediné, co ho zajímá je výkon a zisk.  

 
Na jaké firmy dopadne nový strojírenská směrnice nejvíce?

To je právě to. Na ty poctivé, kterým bude naloženo ještě více. Ti nepoctiví nedodržovali a dodržovat nebudou. 

Jak a u koho firmy budou získávat certifikace a budou úřady vydávání povolení zvládat?

Pro provoz zařízení bude třeba součinnost notifikované osoby, tedy osoby pověřené ministerstvem průmyslu a obchodu a ta bude muset potvrdit, že stroj splňuje všechny náležitosti, které mu ze zákona, nařízení vlády a směrnic vyplývají. 

A zda budou zvládat. To záleží na přesném znění nařízení vlády, jak budou dány lhůty pro ověření atd… Můj osobní názor je, že zvládat nebudou a bude to vést k porušování zákona. 

  

Opravdu situace může dojít až tak daleko, že se bude zastavovat či omezovat provoz podniků?

Pokud nebude chtít firma jednat protizákonně, pak se domnívám že ano. 

 

Jak si Česko stojí, pokud jde o bezpečnost práce ve výrobě v srovnání se západem?

Západ a Česká republika jsou provázány. Je zde velké množství zahraničních firem, které investují do našich podniků. Mezinárodní holdingy často skupují menší lokální výrobce v daném segmentu výroby. Po takovémto kroku často nastává prudké kladení důrazu a uvolňování peněz do doplnění dokumentace, schémat, provozních předpisů a doplnění bezpečnosti u strojů.  

Co se týká lokálních menších firem, tam je to jako všude, o lidech. Komu se zatím vyplatilo neřešit legislativu a nepotkal jej těžší úraz na stroji, který by přilákal pozornost úřadů, popř. médií, tak tam se na to často „kašle“. Z tohoto segmentu se často generují naši zákazníci. Ve chvíli, kdy se stane závažný úraz a firmu to zasáhne. Ale to je již pozdě. 

Najdou se ale i mezi českými firmami tací, jimž není kvalita práce a zdraví jejich zaměstnanců lhostejné.  

Na druhou stranu se setkáváme i v zahraničí s firmami, výrobci technologických celků například, kteří o legislativních nařízeních neví více než běžný údržbář. A tam nás to překvapuje o to více…. 

  

Jaké je politické pozadí návrhu?

Politické pozadí zde je. Byla velká snaha prosadit směrnici za předsednictví EU Francie. Z České republiky byla velká snaha pomoci jim v tom. Hrálo tomu do karet i celkem velká lhostejnost ze strany odborné veřejnosti (převážně velkých průmyslových podniků), kteří k tomu přistoupili metodou – počkáme co vyjde a pak se to zkusíme nějak dořešit.  

Přitom byl dán poměrně dlouhý prostor odborné veřejnosti, aby dané nařízení připomínkovali. Ale vzhledem k tomu že jsem také z České republiky, tak na tento postoj jsem si již asi zvykl. 

 

Celý článek naleznete v týdeníku EKONOM číslo 27-28, vydáno 30.06. 2022

Eduard Pidra
obchodní ředitel EK-INDUSTRY
Functional Safety Technician
(TÜV Rheinland, certificate # 1549/18, Machinery)

 

Pokud Vás článek zaujal a chcete se připravit na nové pravidla, či zjistit více, neváhejte nás kontaktovat.
Jme tým bezpečnostních inženýrů a techniků, kteří strojům (normám) rozumí a pomůžeme Vám, aby jste si s nimi rozuměli i vy!

 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,  +420 724 106 651

S čím Vám můžeme pomoct?

Posouzení rizik a validace
Zajištění bezpečnosti na strojním zařízení
Vydání ES prohlášení o shodě a CE
Programování technologií
Robotická pracoviště